---

Výstava v místě bydliště má obrovskou výhodu - nemusíme vyjíždět v noci, abychom dorazili na místo na 8-9 hodin ráno. Takže na tuto výstavu jsme vyjížděli asi ve čtvrt na 9 tramvají, což bylo super :o). Cestou už volala ségra, že je na místě a že doufá, že máme veterinární potvrzení neboť nás bez něj na výstaviště nepustí (tedy pustí, ale jen v případě že si na místě zaplatíme veterinární prohlídku, která stojí 100 Kč na psa). Nebýt toho, že jsme dva dny před výstavou byli na veterině pro léky pro našeho starého faraóna, a nebýt toho, že jsme tam viděli paní s jorkama, která šla pro potvrzení na Ostravskou výstavu, také bychom ho neměli, ale my jsme patřili asi k tomu minimu vystavovatelů, kteří potvrzení měli :o).

Jakmile jsme prošli bránou Ostravského hradu, dýchla na nás výstavní atmosféra. Koukli jsme do katalogu, zjistili jsme, že nemáme konkurenci, ale konkurence na výstavách tohoto typu nic neznamená, i jediný zástupce plemene, může obdržet VD, anebo V1 bez titulu - což bývá u rozhodčích, posuzujících na "malých" výstavách dost častým pravidlem. Rozhodčí posuzuje velké množství plemen, a občas (tedy zvláště u belgičáků), abych byla konkrétní se často "sekne", můj velmi oblíbený příklad - Luka (Lucca Denissé del Colle Ombroso) na takovéto "malé" výstavě penalizována za příliš "velkou & dle standardu správnou" masku, Zeus (Zeus de Sincfal) ohodnocen jako "dobrý" /nakonec se rozhodčí smiloval :o) a dal mu VD/ za "netypickou hlavu", přičemž hlava je Zeusova obrovská přednost. .

I když jsem dle proposic tipovala, že nás bude posuzovat rozhodčí, který Zeuskovi chtěl dát onu "dobrou", nahlásila jsem se, jen z toho důvodu, že jsem chtěla "oprášit" kožíšek 12 letého Lupínka, a uvést do výstavního světa i Valentýnku. Na výstavě jsem zjistila, že posuzuje pan Řehánek, to mi zvedlo náladu, protože pan Řehánek dle mého názoru je kvalitní rozhodčí (nezaujatý a korektní).

Když jsme zvládli ony výstavní formality (vyzvednout číslo, katalog) hledali jsme výstavní kruh pro BO. Když jsem viděla že BO mají kruh až úplně na hradbách, kde se šlo po dost příkrých, a pro psy kluzkých schodech, říkala jsem si nooo když to zvládnu já, zvládnou to i naši pesani. Samozřejmě pro nás to nebyl problém, ale viděla jsem i psy, kteří na schody vstoupit odmítli, a vystavovatelé je museli doslova nahoru vynést. V "našem" kruhu byli vesměs jen malá plemena, proto se vlastně ani nedivím, že jsme byli na hradbách :o).

Hned na začátku nastala změna, a to ta že nás neposuzovali na začátku, jak bylo uvedeno, ale že jsme se přesunuli v rozpise, až někam doprostřed, ale zase to mělo tu výhodu, že jsme byli blíž "závěrečným" soutěžím. Nejprve šel do kruhu Lupínek, rozhodčí vysoce ocenil jeho kondici, a kvalitní černou srst po celém těle (bez známek šedivění, což u 12 letého psa je opravdu velmi krásný jev). Lupínek se předvedl opravdu mimořádně. Druhá nastupovala Valinka, jelikož to byla Valinčiná úplně první výstava v životě, a navíc kruh byl dost mrňavý - moc se nám nedařilo se v něm řádně rozběhnout, ale na druhou stránku mi udělala velikou radost, protože si nechala bez problému prohlédnout zoubky a prohmatat se. Zkrátka byla jsem spokojená.

Závěrečné soutěže - klasika. Nastoupí všichni vítězové, a rozhodčí má oči jen pro ty "svá" plemena. Sestra mi říkala, že schválně v případě výběru "Nejlepší mladé feny výstavy" sledovala celou dobu rozhodčí, a i když Valinka stála jako socha v postoji celou dobu, kdy rozhodčí "vybírala" ani jednou o Valinku nezavadila pohledem. Takže???? Nechci, aby to vyznělo že jsem chtěla být první, i když by mě to moc potěšilo, není to to nejdůležitější, ale spíše chci poukázat, že na co člověk jde do nějaké závěrečné soutěže, tedy vlastně na co na ni de facto celý den čeká, když se na jeho psa rozhodčí ani jednou nepodívá?????

Tak konec, tečka. Výstava byla pěkná, vyšlo počasí, a psiska super uspěli.

Galopin z Leśnego maneźu (věk 12 let !!!) - výborný 1, Vítěz třídy, Nejlepší veterán
fotografie z výstavy nám poskytla slečna Kateřina Konečná - moc děkuji Katko :o)

A jedna krásná fenka ČSV našich přátel :

Československý vlčák fenka, Arsa z Hvozdecké kotliny maj. Jankovič Martin - výborná 1, Vítěz mladých